Průmyslová revoluce byla obdobím obrovských technologických, ekonomických a sociálních změn. V tomto kontextu hrály objevy zlata klíčovou roli. Zlatá horečka, která začala v polovině 19. století, dramaticky změnila nejen ekonomiku, ale i demografii mnoha zemí.
V roce 1848 bylo objeveno zlato v Kalifornii, což vedlo k jedné z největších masových migrací v historii USA. Tisíce „hledačů zlata“ se sem hrnuly ve snaze najít své štěstí. Tento příliv lidí a kapitálu znamenal rapidní rozvoj Kalifornie a západních států USA.
Podobné horečky se odehrávaly i v jiných částech světa, například v Austrálii a Jižní Africe. V Austrálii zlatá horečka v 50. letech 19. století přilákala tisíce imigrantů a byla katalyzátorem pro hospodářský růst a nezávislost kolonie. V Jižní Africe objevy zlata v 80. letech 19. století vedly k prudkému růstu ekonomiky a byly zásadní pro rozvoj Johannesburgu.
Tyto události měly dalekosáhlé důsledky. Vedly k ekonomickému růstu, ale také k sociálním a ekologickým problémům, jako je pracovní vykořisťování a škody na životním prostředí. Zlatá horečka také přispěla k napětí mezi domorodými obyvateli a přistěhovalci, což mělo v některých případech tragické důsledky.
Objem a význam těchto objevů zlata měly zásadní dopad na globální finanční systémy. Zlato se stalo klíčovým prvkem v mezinárodním obchodu a měnové politice, což vyústilo v zavedení zlatého standardu v mnoha zemích.